Škola trvale pečuje o odkaz Petra Ebena, systematicky uvádí jeho skladby a v letech významných výročí narození vždy organizuje celoměstské akce připomínající tohoto žamberského rodáka.
Škola je členem Evropského svazku hudebních škol spolu s hudebními školami v Německu (Merzig), Lucembursku (Echternach), Francii (Amnéville) a Rusku (Marx).
Od roku 1998 bylo uskutečněno už 31 setkání dechařů, akordeonistů, kytaristů, swingařů a symfonického orchestru.
Historie
Významná data
- 1963 – založení žamberské pobočky LŠU Králíky
- 1. 9. 1979 – vznik samostatné LŠU Žamberk
- 1990 – přejmenování školy na ZUŠ Žamberk
- 12. 3. 1993 – propůjčení četného názvu „Základní umělěcká škola Petra Ebena“
Kdo jsem?
Jsem dobrá myšlenka, která se již v šedesátých letech zrodila v hlavách žamberských hudebníků a zůstala ve zdech školy dodnes. Již tenkrát jsem se snažila poradit důležitým lidem na radnici, aby zřídili samostatnou LŠU, ale tehdejší doba plná zákazů byla mým největším nepřítelem. Než se mi podařilo někoho přesvědčit, už se nové školy otevírat nesměly.
Zabydlela jsem se v hlavě Milady Lehrausové, která se v roce 1963 zasloužila o vznik žamberské pobočky LŠU Králíky a vyučovala zde hru na klavír. Šeptala jsem jí: „Klavír je málo, klavír je málo, chce to víc nástrojů!“ S ní jsem byla šťastná, ta mi naslouchala a v roce 1965 přibrala Vladimíra Voňku, který začal vyučovat hru na housle. Aby jim bylo veseleji, vzali k sobě v roce 1968 ještě akordeonistu Josefa Killera. Od začátku se učilo v nynější budově školy v Žamberku na Mírovém náměstí 145 ve čtyřech nevyhovujících třídách. Mně se tam ale mezi těmi nadšenými učiteli a dětmi tak zalíbilo, že jsem tu s nimi zůstala dodnes. Tady jsem byla ve svém živlu. Ať jsem vklouzla do které hlavičky jsem chtěla, všichni muzikanti mé rady poslouchali.
Když v roce 1971 nastoupila do funkce nová vedoucí pobočky paní Marie Dolečková, hned jsme se skamarádily. Úplně jsem ji nadchla pro svůj nápad vyučovat co nejvíc nástrojů. Tak jsme s Mařenkou rozšiřovaly. Ne, že bych se chtěla chválit, ale já na tom měla větší podíl. Nebo Mařenka? Tak asi Mařenka. Na čem? Přece na tom, kolik učitelů v naší školičce v té době učilo děti základům hudby. Vidím je jako dnes – mladý učitel Vilda Maivald, který vyučoval dechy žesťové a Jaroslav Blažek – klarinet.
Jak šel čas, nástroje zůstávaly, jen učitelé se měnili. V roce 1973 vyučoval hru na housle Jaroslav Matuška a v roce 1975 začal klarinety učit Jiří Štěpánek. V tomto roce nastupuje mladá učitelka Hana Chvátilová. Nikdo v té době ještě netuší, že právě ona se za pár let stane ředitelkou naší školičky. Jen já jsem to věděla. Ta byla poslušná. Ach, jak ta na mě dala… V roce 1977 se rozšířilo oddělení dechových nástrojů o výuku příčné flétny pod vedením Jaroslava Hernycha.
A zpátky do školičky. V roce 1976 jsem se nachodila a nadřela nejvíc. Nadchnout všechny ty lidičky pro přestavbu školy, to byla vážně dřina. Ale povedlo se mi to! Rodiče odpracovali zadarmo 3 062 hodin a řemeslníci, kterým se za práci platilo, odpracovali 24 908 hodin. Řekněte, nejsem šikovná? Tenkrát jsem se úplně vyčerpala, ale ten pocit naplnění, když jsem se v roce 1978 poprvé prošla po chodbách krásné moderní školy, byl úžasný. Moji milovaní učitelé se stěhovali do deseti učeben pro individuální výuku, čtyř učeben pro hromadnou výuku a krásného tanečního sálu se zrcadly pro malé baletky. V roce 1981 byla školička rozšířena ještě o byt.
Také Vás napadá otázka: „Co dělali učitelé v těch dvou letech adaptace budovy?“ Zahálet jsem je nenechala, učili v náhradních prostorách. To byly časy!
1. 9. 1979 jsem se konečně dočkala slavnostního zahájení výuky v samostatné LŠU, kde byly tenkrát otevřeny 3 obory: hudební, výtvarný a taneční. Nová škola měla také novou mladou paní ředitelku Hanu Chvátilovou. I do její hlavinky jsem se vloudila a vedla její kroky. Víte, kolik dětí jsem přilákala? 121 žáků do hudebního oboru, 67 žáků do přípravné hudební výchovy, 24 žáků do výtvarného oboru a 35 žáků do tanečního oboru.
V roce 1979 pro mne učitelé a žáci uspořádali 12. prosince první vánoční besídku. A protože já nerada sedím na koncertech sama, tak vystoupení bylo veřejné.
Život je plný změn, proto i náš učitelský sbor se během let obměňoval a rozšiřoval. Jsem myšlenka hudební, moc ráda poslouchám dechovku a ráda tančím. Prosila jsem Bohouška Krahulce: „Bohoušku, založ dechovku, já ti budu pomáhat a postarám se, abys měl stále dost nových nápadů“. Přemlouvala jsem ho tak dlouho, až v roce 1981 vybral 20 nejlepších dětí, založil dechovku a dal jí název Žamberačka. Bohouška jsem si hýčkala a předcházela, ale osud je nemilosrdný. Když odešel navždy do muzikantského nebe, dočasně převzali dechovku tehdy ještě externí učitelé – Jirka Štěpánek a Vilda Maivald. Oba se o ni dobře starali a pečovali do roku 1990. V tomto roce přišel mladičký učitel Láďa Tyrner, který se ujal nejenom dechovky, ale také výuky téměř všech dechových žesťových nástrojů. Jů, ten dokázal s těmi dětmi divy. Měla jsem co dělat, abych ho mezi žáčky poznala. Tak byl mladý. Ale když zvedl taktovku, musela jsem ho obdivovat. Láďa postupně rozšířil dechovku na nynějších 60 členů.
Nedivte se, že jsem byla někdy unavená. Tolik učitelů a všichni mě potřebovali. Ona si to dnes už nepamatuje: „Ano, Olinko Strnadová, o tobě je řeč“. To já jí přivedla na nápad založit ve škole literárně-dramatický obor a vlila jí do žil touhu a nadšení. Nejvíc mě ale stále potřebovala Hanička Chvátilová. Mé rady, ale také dobré slovo a konejšení v dobách přeměn. Stále se něco měnilo. Třeba název školy. V roce 1990 z LŠU na ZUŠ. V tomto roce, jestli si dobře pamatuji, přibyl opět nový obor – paličkovaná krajka se 30 žáky, vedenými Marii Poludovou. Tenkrát byla naše školička jediná v zemi, kde se vyučovalo to pavoučí předení.
S Haničkou Chvátilovou jsem si dobře rozuměla. Jednou večer, když Hanička nemohla usnout a přemýšlela o profesoru Petru Ebenovi, jeho hudbě a o tom, jak jeho dílo přiblížit mladým hudebníkům, špitala jsem jí do ouška: „Haničko, celý svět by měl vědět, že máme tak slavného rodáka. Tak dlouho jsem jí v té hlavičce vrtala a nenechala ji v klidu, až ji napadlo pojmenovat po něm školu – ZUŠ Petra Ebena. Bezva! Stalo se tak 12. 3. 1993. V té době navštěvovalo naši školu 490 žáků a vyučovalo zde již 20 učitelů.
V současné době má naše škola okolo 560 žáků.
To jsem je zmákla, co? Všechny ty učitele a děti, kterým jsem už od kolébky špitala, jak je umění kouzelné. Všechna umělecká vystoupení, ať už hudební, taneční, literárně-dramatické či výstavy výtvarných děl, jsou jedinečným a neopakovatelným zážitkem. Řekněte-když v roce 1979 škola začínala, shlédli diváci 20 vystoupení našich žáků. V roce 2011 to bylo již 150 kulturních akcí. V dalších letech jsem jich každý rok napočítala hodně přestavbu stovku. Já jsem myšlenka hudební a my muzikanti počítáme většinou do čtyř. Tak mi odpusťte, jestli jsem některému roku ubrala a jinému dopřála víc akcí.
A ještě jedna věc mě těší. Ze současných 26 učitelů je 15 z řad bývalých žáků! Tak se jim tu zalíbilo, že zůstali možná napořád.
Důležité je, že tady mi naslouchají stejně dobře, jako tehdy před 42 lety. Vyslyšeli mě a připravují pro mne opravdu mnoho vystoupení a já tančím nad hlavami malých umělců a všech nadšených posluchačů. Raduji se s nimi z toho, jak nám to tady pěkně hraje, zpívá, recituje, tančí, kreslí, paličkuje a že mluvíme všichni stejnou řečí. Řečí beze slov.
autor: Petra Kučerová
Jak šel čas v LŠU – později ZUŠ Žamberk
1979/1980
- zahájení v ještě ne zcela dokončené budově na Mírovém (nyní Masarykově) náměstí 145
- 247 žáků, 12 učitelů, HO, TO, VO
1980/81
- zprovoznění posledních učeben, tanečního sálu, úprava vchodu a dvora
- dvě velké třídy do náměstí v 1. a 2. poschodí obývala v dopoledních hodinách ZŠ 743
- zájem žáků převyšuje možnosti školy – bohužel stop stav nařízený shora!
1981/82
- na začátku roku nepříjemné nutné snížení úvazků a propouštění žáků
- ONV slíbilo celý úvazek pro J. Doudovou, nepřidalo pak ani hodinu
- zavedena nová koncepce výuky – PHV a 1. ročníky – 1,5 lekce týdně
- konečně kolaudace, odhalila mnoho závad – postupně odstraňovány
- vznik dětské dechovky „Žamberačka“ řízené Bohumilem Krahulcem – 14 vystoupení
- závěrečný koncert – 160 žáků, 359 diváků, velmi úspěšný
1982/83
- přidáno 14 hodin – celkem 170, přesto úspory v úvazcích (zrušena korepetice)
- 2. třídy ZŠ stále v budově – dohodou dosaženo odpolední vyučování jen 1x týdně
- talentovaným žákům lze poskytnout 2 hodiny
- dechovka na začátku července hrála v Senftenbergu
- rekordních 52 veřejných akcí a 24 vystoupení dechovky
1983/84
- první studentka přijata na konzervatoř – Jolana Hlochová (dnes Saidlová)
- velký koncert k Roku české hudby v divadle
- stále chybí hodiny do úvazků – musíme zachovávat „globál“
1984/85
- každoročně alespoň 2 zájezdy – hudební i taneční obor
- největším problémem je stálá přítomnost 2 tříd ZŠ
1985/86
- stoupá počet žáků TO
- přislíbeno zvýšení globálu hodin o 35
1986/87
- zahájena výuka LDO vedená O. Strnadovou = plně organizovaná škola
- započato s výstavbou 4 učeben v podkroví
1987/88
- uskutečněna půdní vestavba 4 učeben
- 60 veřejných vystoupení
- dechovka na zájezdu v polském Ladek Zdroj
- 31. 1. 1988 zemřel dirigent dechovky Bohumil Krahulec, po něm převzali
vedení Vilém Maivald a Jiří Štěpánek - nízký rozpočet školy – jsou potřeba nové nástroje
1988/89
- k dispozici už 16 učeben
- stálý nárůst počtu žáků TO (88)
- první úspěchy žáků LDO (národní přehlídka v Kaplici)
- 8 zájezdů – dechovka Senftenberg a Ladek Zdroj
1989/90
- velmi malý rozpočet
- obavy o existenci LŠU – vznik uměleckých rad – velká aktivita
- začlenění do nového Školského zákona pod názvem Základní umělecká škola
1990/91
- rok velkých změn, nových zákonů
- nástup Ladislava Tyrnera, převzal i dechovku
- zahájena výuka paličkování – vede Marie Poludová
- školu řídí Okresní školský úřad
- LDO – úspěšné představení „Za časů ušatých čepic“ na motivy Vančurovy knihy Kubula a Kuba Kubikula (Loutkářská Chrudim, Jiráskův Hronov)
1991/92
- 408 žáků, 21 učitelů, 72 veřejných akcí
- definitivní odchod obou tříd ZŠ
- rekonstrukce koncertního sálu a učebny HN
1992/93 – „Konečně sami“ – bez ZŠ
- 3. 1993 škola převzala čestný název ZUŠ Petra Ebena Žamberk
- návštěva profesora Petra Ebena 12. a 13. 3. 1993
- ze 20 učitelů je 8 bývalých žáků naší školy
- první akce ve zrekonstruovaném koncertním sále
- nová úprava vstupu do školy a přízemí z náměstí
1993/94
- 490 žáků, 20 učitelů a 114 veřejných akcí
- nástup kytaristy Jaroslava Rendla
- první výstava krajkářek
- 2 žákyně na mezinárodním hudebním kempu v Senftenbergu
- první významná krádež – tuba odcizená se skladu ve 3. poschodí
- znovu diskuse o zařazení ZUŠ mezi školy či školská zařízení
1994/95
- 507 žáků
- školu zřizuje město, právně spravuje školský úřad v Ústí nad Orlicí
- zřízen sprchový kout u TO
- oprava fasády ve dvoře
- pokus o zneužití sedmileté žákyně PHV
1995/96
- zřizovatelem školy se stal prostřednictvím školského úřadu stát – město jen pečuje o budovu – stát platí městu pronájem budovy
- dechovka opět v Senftenbergu – 3 koncerty
- instalován bzučák a domácí telefony
- zařazení školy do rejstříku škol
1996/97
- 581 žáků – nárůst o 50 oproti minulému roku – z toho v TO 167!
- chybí prostory pro VO
- rekonstrukce bývalého bytu v 1. poschodí – učebny E. Steffkové a L. Tyrnera
- v lednu požár v nové učebně E. Steffkové – vznícení krajkářské herdule
1997/98
- Ladislav Tyrner se stává zástupcem ředitelky
- rekonstrukce učeben ve 3. poschodí, nové osvětlení v učebně paličkování
- úklid obou půd a sklepa, vznik malé učebny ve 3. poschodí
- zvýšení školného
- dechovka hrála v Břevnovském klášteře a v rakouském Senftenbergu
1998/99
- rekordní počet žáků 582 – podle tohoto počtu stanovena kapacita školy
- úmrtí Jiřího Štěpánka
- swingový orchestr vede Richard Heckenberger
- 16. a 17. 10. 1998 proběhla návštěva Petra Ebena S manželkou ve škole – koncert pro hosta a beseda. Druhý den pak provedení Labyrintu světa spolu s Markem Ebenem v kostele sv. Václava.
- výstava prací krajkářek v Národní galerii
- 5. 6. 1999 – Krajkářská sobota na Veselém kopci – nejen krajkářky, ale celodenní program hudebního, tanečního a výtvarného oboru
- 6. 6. 1999 – návštěva 30 hostů z Japonska
- první vystoupení na zrekonstruovaném zámeckém nádvoří
1999/2000
- zvýšení školného
- společný večer učitelů, absolventů a žáků ZUŠ v divadle ke 20. výročí školy
- poprvé „kolečko“ PHV
- poprvé zárodek festivalu „Ejhle, loutka“
- krajkářky se účastnily festivalu ve slovinské Idriji
- dvě inscenace LDO opět na Loutkářské Chrudimi – cena ze režii a scénografii Olze Strnadové
2000/2001
- přechod do právní subjektivity a převedení školy a jejího majetku pod Pardubický kraj
- od MŠMT dostáváme 100 procent na platy a 65 procent na odvody – 35 si platíme sami
- nová podlaha a baletizol do tanečního sálu
- rekordních 11 zájezdů
- dechovka v Thumu, Kolíně a Senftenbergu
- tragická smrt Marie Dolečkové
2001/2002
- od 1. 9. 2001 školu zřizuje nově vzniklý Pardubický kraj
- zvýšení tarifních platů
- březen 2002 – prasklá hadička na WC ve 2. poschodí – potopa až do přízemí
- dechaři na druhém projektu v sárském Ottweileru – koncert i v Berlíně
2002/2003
- výtvarný obor se odstěhoval k Pešanům v Nádražní ulici – má kreslírnu, kabinet a WC
- benefiční koncert pro ZUŠ Kralupy nad Vltavou postiženou povodní
- koncert dechovky v amfiteátru u jezera v Senftenbergu
2003/2004
- získání další třídy U Pešanů
- 100 veřejných akcí
- krajkářky se účastnily Dnů paličkované krajky v německém Schneebergu
- každoroční vystoupení TO „Mládí tančí“ se uskutečnilo 8x a vidělo ho 1365 dětí a 450 dospělých
- do německého Ottweileru poprvé odjeli hráči na jiné než dechové nástroje – akordeonisté
- akce k 25. výročí vzniku školy – výstava krajkářek v muzeu, vydání kalendáře „Krajková okénka 2005“, almanachu školy k 25. výročí
- koncert k 75. narozeninám Petra Ebena
- předcházelo odhalení pamětní desky na rodném domě skladatele v Nádražní ulici v Žamberku
2004/2005
- dokončení oslav 25. výročí vzniku školy
- pokles počtu žáků na 506
- 112 kulturních akcí a vystoupení
- zájezd dechovky do Německa (Thum) a Itálie (Fresagrandinaria) – 46 absolventů!
2005/2006
- rekordních 7 zahraničních zájezdů
- vydán pětijazyčný propagační materiál
- 130 veřejných akcí
- 12 zájezdů, z toho 7 zahraničních (dechovka Senftenberg, Fresagrandinaria, Ottweiler)
- dechovka nemá kde zkoušet – bourají se kasárna
2006/2007
- omezení stavu žáků ze strany zřizovatele Pardubického kraje na 505 – přestože kapacita školy je 582 – nelze zvyšovat výkony
- byli jsme vybráni jako partnerská škola ke tvorbě Rámcového vzdělávacího programu ZÚV
- 17 zájezdů, z toho 5 zahraničních (krajkářky v německém Schneebergu, houslisté v německém Senftenbergu, dechovka v Brieske a v Thumu, 15 dechařů na evropském projektu v Mettlachu)
- v srpnu jsme hostili dechovku z italské Fresagrandinarie
2007/2008
- zvýšeno celkové množství žáků na 520
- rekordních 140 veřejných vystoupení
- 20 zájezdů, 6 do ciziny
- vznikla první verze školního vzdělávacího programu
- velmi úspěšný soutěžní rok – 8 žáků v ústředním kole
- sen o nové budově v bývalých Vinařských závodech
2008/2009
- oslavy 30. výročí vzniku školy – ráno otevřená aktivní škola pro všechny, pak malý koncert v sále školy a v 15 hodin velký koncert na náměstí
- vznik DVD „ZUŠ Petra Ebena dnes“ a krajkového pexesa
- jen 482 žáků
- požár střechy na sousední budově – objekt trvale bez střechy
2009/2010
- fungovali jsme jako pilotní škola pro tvorbu školního vzdělávacího programu, který byl dokončen a schválen
- zlepšena propagace školy
- krajkářky vystavovaly na radnici v německém Senftenbergu
- Pardubický kraj rozhodl o změně zřizovatelství ZUŠ – míříme pod křídla města
2010/2011
- 150 veřejných akcí
- rekordní úspěchy v soutěži – 13 žáků v ústředních kolech
- byla podepsána partnerská smlouva s dalšími 4 evropskými školami
- zřizovatelem školy se stalo Město Žamberk
- uveřejnili jsme náš ŠVP na webu jako 1. škola v republice
- začátek práce na pronajatých prostorách nad restaurací Imrvere
2011/2012
- úmrtí Viléma Maivalda na začátku školního roku
- zahájení výuky podle Školního vzdělávacího programu ZUV – jako jedni z prvních v republice
- získání nových prostor – 4 učeben hudebního oboru, učebny výtvarného oboru a prostorného atria, kabinetu školníka, 2 WC
- odchod Hany Michaličkové do důchodu – připravila 28 ročníků pořadu „Mládí tančí“ a stovky veřejných vystoupení
2012/2013
- začátek využívání nových prostor – konečně ne tak stísněni
- odchod Marie Poludové do důchodu – krajkářky převzala její žákyně Pavla Krejsová
- schválení ŠVP Českou školní inspekcí
- v soutěžním ústředním kole zvítězilo akordeonové kvarteto a barokní soubor Violinata
- evropský akordeonový orchestr se setkal poprvé v Žamberku
- dechovka koncertovala v Sársku
2013/2014
- konečné vyřešení dvacetiletého problému chybějící zkušebny orchestrů – pronajato celé 1. poschodí v budově č. 144 nad restaurací Imrvere
- vznikla zkušebna orchestrů a druhá pracovna VO – kreslírna
- oslava 35. výročí vzniku školy koncertem a výstavou
- akordeonisté na evropském projektu v Rusku
- vynikající úspěchy žáků LDO v ústředním kole soutěže
- nový pětijazyčný propagační materiál
- rekonstrukce sálu – nové židle
2014/2015
- rekordní počet absolventů a absolventských koncertů
- zrušení organizace SRPDŠ
- zavedení společných koncertů ZUŠ Jablonné nad Orlicí, Králíky, Letohrad a Žamberk
- koncert sboru Vlaštovičky v Neratově společně s Bárou Basikovou
- kytaristé poprvé na evropském projektu v Lucembursku, akordeonisté poprvé ve Francii
2015/2016
- 526 žáků a 28 učitelů + 3 provozní zaměstnanci
- 33 absolventů, kteří dostali nové pamětní desky a kromě pamětního listu, plakátu a programu absolventského koncertu také portfolio shrnující všechna veřejná vystoupení a další úspěchy
- 151 veřejných akcí, mezi nimi bylo mnoho aktivit nehudebních oborů
- výstava krajkářek v chodbě místopředsedů Senátu Parlamentu ČR
- zájezd žáků VO do spřátelené školy v lotyšské Dundaze
- zateplení a omítnutí severní a východní stěny zadního traktu a vsazení nového okna
2016/2017
- rekordních 163 veřejných akcí – nejvíce za dobu existence školy, z toho 30 koncertů v sále školy, 21 v Divišově divadle, 17 výchovných koncertů, 21 vystoupení TO, 24 akcí LDO, 9 akcí VO
- celková inspekce Pardubického inspektorátu ČŠI s vynikajícími výsledky
- zavedení elektronické školní matriky
- setkání mladých evropských swingařů v Žamberku na projektu „Euro Big Band 2017“
- první ročník vydařené celostátní akce ZUŠ Open
2017/2018
- snížení počtu učitelů (23) a zvýšení počtu žáků (556) = východisko z ekonomických problémů
- podle ŠVP už vzděláváme všechny žáky ve všech ročnících
- opakovaně pomoc Česko-německého fondu budoucnosti při organizaci mezinárodního akordeonového a kytarového orchestru
- zájezd krajkářek do holandského Sneeku
- zájezd sboru Vlaštovičky do Polska
- zájezd dechovky do Německa a Big Bandu do italské Fresagrandinarie
2018/2019
- 560 žáků – plná kapacita
- škola se zapojila do výzvy Šablony II – uskutečněno už 24 akcí
- setkání Evropského dechového orchestru v Žamberku – 66 mladých dechařů – již 31. společná akce v rámci Evropského svazku hudebních škol
- finanční podpora sárské nadace Union Stiftung
- oslavy 40. výročí vzniku školy:
- 40. vánoční koncert
- 40. závěrečný koncert
Zahraniční aktivity
Tyto aktivity se po léta opírají o bohatou síť partnerských vztahů města Žamberka. Nejdelší a nejbohatší je seznam akcí s německým městem Senftenberg v Brandenbursku, kam mířila několikrát dechovka a taneční obor už před revolucí. V roce 1996 vznikl Evropský svazek měst, do kterého byla kromě Žamberka začleněna i tato evropská města:
Fresagrandinaria – Itálie, Nowa Sól – Polsko, Püttlingen – Německo, Saint Michel sur Orge – Francie, Senftenberg – Německo, Veszprém – Maďarsko.
Na základě tohoto partnerství byly uskutečněny zájezdy a výměny do všech zemí svazku.
…více informací
Už v roce 1998 se začal rozvíjet dlouhodobý vztah se školami v sárském Püttlingenu a Merzigu. Zdařilé styky s hudební školou v Merzigu a jejími přáteli vyústily v podpis smlouvy 5 evropských hudebních škol. Tento svazek funguje dodnes a patří do něj kromě naší školy:
- Hudební škola Echternach v Lucembursku
- Hudební škola v Amnéville ve Francii
- Hudební škola v ruském Marxu
- Hudební škola v sárském Merzigu.
V rámci tohoto zdařilého svazku bylo uskutečněno už 30 společných akcí a setkání, která fungují na základě společného muzicírování hráčů na určitý druh nástrojů. Tak se sešli už 13x dechaři na společném orchestru, 10x akordeonisté, 2x kytaristé, 2x swingový orchestr a 1x symfonický orchestr. Pořadatelství setkání bylo zpočátku na přátelích z Merzigu, od založení svazku se však v pořádání střídáme. V Žamberku bylo tedy setkání dechového, akordeonového (dvakrát) a swingového mezinárodního orchestru. Setkání funguje vždy stejně. Už v den příjezdu se večer hráči nejen seznamují, ale absolvují i první zkoušku. Party mají hráči nejméně dva měsíce předem, takže zkoušení jde od ruky. Druhý den se zkouší od rána do večera, třetí den dopoledne. A večer už je společný koncert, většinou na posluchačsky atraktivním místě (u nás například v kostele v Neratově). Poslední den bývá koncert v domovském místě školy a po něm následuje rozloučení.
Není třeba připomínat, že hlavní cíl – vytvořit dobrý velký evropský orchestr – je často zastíněn dalšími efekty. Vzniklá přátelství trvají nejen mezi učiteli, ale i hráči. Cizí jazyky přijdou k užitku a věřte, že hudebníci se vždy domluví. A důležité je i poznání partnerského města i země. Do našich zahraničních aktivit se zapojily už stovky žáků a víme, že se jedná o velkou motivaci pro hráče.
Nesmím však zapomenout na výtvarníky, kteří byli na výměnném zájezdu do lotyšské Dundagy. Ani na krajkářky, které kromě výstav v Německu, Rakousku a Slovinsku absolvovaly i evropský sraz hudebních škol v holandském Sneeku. A žáci LDO? Hned na začátku jejich činnosti v naší škole byli na světovém festivalu dětského divadla v turecké Antalyi s dramatizací Vančurova Kubuly a Kuby Kubikuly.
Soupis všech našich zahraničních aktivit by byl na několik stránek, a proto už jen ukončíme přáním, aby v nich bylo možno s klidem a bez nebezpečí a omezení pokračovat.
Soubory
Big Band
Soubor vznikl v roce 2014 pod vedením učitele Jana Hovorky, který navázal na práci starších kolegů Jiřího Štěpánka a Pepína Dostála. Má zhruba 20 členů ve věku 15 až 24 let. Několikrát do roka vystupuje v Žamberku a okolí, v létě 2018 absolvoval turné po jižní Itálii. V červenci 2019 koncertoval s velkým úspěchem v partnerském německém městě Senftenberg.
Repertoár obsahuje evergreeny ze zlaté swingové éry, jazzové skladby i hity současné populární hudby.
Mládežnický dechový orchestr
Dechovku založil Bohumil Krahulec v roce 1981. Tehdy měla 20 členů. Na krátkou dobu po jeho smrti se jí ujali Vilém Maivald a Jiří Štěpánek.
Od roku 1990 je jejím dirigentem Ladislav Tyrner a rozrostla se na více než 50 hráčů s věkovým průměrem kolem 16 let.
Repertoár má rozmanitý. Je v něm možno nalézt skladby koncertní, lidové, muzikálové i moderní melodie v úpravách pro dechový orchestr.
Orchestr absolvoval mnoho zájezdů do Německa, Polska, Rakouska a Itálie. Pravidelně je zván na festival dechové hudby „Thumer Orchestertreff“ v Německu. V roce 2001 byl vyzván k účasti na prestižním festivalu „Kmochův Kolín“. Pravidelně se účastní festivalu „Pravečkův Lanškroun“, v soutěži dechových orchestrů ZUŠ v roce 1998 získal v ústředním kole v Kolíně 3. místo ve své kategorii.
Dechová souhra
Jako přípravný soubor pro hráče dechovky a big bandu existuje už mnoho let Dechová souhra. Založila ji učitelka Věra Foglová, dnes soubor pracuje pod vedením učitele Richarda Heckenbergera. Hraje lehčí, vhodně upravené skladby pro žáky už od 2. ročníku I. stupně. Vystupuje nejméně dvakrát ročně na školních koncertech. Nejvyspělejší hráči souhry přecházejí do dechovky a big bandu.
Soubor zobcových fléten
Mnoho let působí ve škole také Soubor zobcových fléten. V současné době ho vede učitelka Petra Kučerová a repertoár se skládá ze skladeb renesančních a barokních, ale také lidových a často i moderních a populárních. I tento soubor vystupuje na mnoha školních akcích a je zván i jako host do okolních obcí.
Kytarový soubor
Z obou kytarových tříd se rekrutují žáci Kytarového souboru, který v poslední době řídí Jaroslav Rendl mladší. Soubor má 10 – 12 hráčů, vystupuje na akcích ZUŠ i mimo školu. Účastnil se projektů mezinárodního kytarového orchestru v roce 2015 v lucemburském Echternachu a v roce 2018 v německém Merzigu.
Pěvecký sbor Vlaštovičky
založila učitelka pěveckého oddělení Olga Kalášková, která s ním pracuje dodnes. Sbor má v průměru kolem 15 – 20 členů, jsou to žáci pěvecké třídy Olgy Kaláškové nebo žáci ostatních nástrojů hudebního oboru, kteří si ve sboru plní kolektivní interpretaci. Sbor Vlaštovičky vystupuje jak na celoškolních akcích, tak na samostatných koncertech. Repertoár se skládá z písní lidových, umělých, populárních i zcela současných.
Akordeonový orchestr MELODY
vznikl na podzim roku 2021 pod vedením Václava Bílka.
Už ale od roku 2004 se žamberáci pravidelně účastnili mezinárodních setkání v Německu, Francii, Lucembursku, Rusku nebo Rakousku, vše bylo pod vedením Evy Steffkové. Na základě těchto zahraničních setkání vznikl akordeonový orchestr MELODY.
Dnešní podoba orchestru čítá už 16 členů. Hrajeme převážně orchestrálně-instrumentální skladby psané pro akordeon a filmové.